lidé

Dost často pozoruji

ostatní. V metru, na ulici, ale i v knihovně. 

Nějak zvlášť mě nezajímají, jen hledám na jejich krku tlačítko, které zapíná a vypíná tu prázdnou, vysoce vzdělanou schránku.

Někdy mám pocit, že bych byl daleko více užitečný někde v horských lesích.

​© 2019 petr kureš